Jóga

Jedním ze základů jógové praxe je cvičení jógových pozic neboli ásan. Jejich význam dokládá i fakt, že ásany jsou jedním z osmi stupňů rádžajógy.
Právě cvičení ásan je v naší společnosti nejrozšířenější praxí jógy. Je třeba si ale uvědomit celý význam ásan, nebrat je pouze jako obyčejný tělocvik.Ásany jsou obecně statické (i když někdy se jako ásany uvádí i dynamické pozice) pohodlné polohy, které nejen, že protahují a posilují svaly a uvolňují klouby, ale také působí na orgány v těle, na mysl a vůbec na duchovní stránku člověka.
Při cvičení ásan by se vždy mělo postupovat pomalu a brát na zřetel možnosti vlastního těla.
Ásana je sanskrtský výraz pro tělesnou pozici. Obecně ásana znamená zaujmout na delší čas určitou tělesnou polohu a cítit se v ní příjemně a uvolněně. Pataňdžali, který ve 2. století př. Kr. sepsal zásady a poznatky jógy do jógových súter (pouček), nazývá ásanou pouze meditační sed, zatímco tělesná cvičení označuje jako jóga vjájáma. Běžně se však za ásany považují i dynamické jógové cviky.
Mnohé ásany byly odvozeny od přirozených pohybů a pozic zvířat a někdy také odrážejí schopnost zvířat pomoci si v případě onemocnění; mají také názvy po zvířatech, např. kočka, srnka, tygr, zajíc atd. Ásany hluboce ovlivňují tělo i mysl. Jejich cvičením docílíme blahodárného účinku, který získávají zvířata, když tyto pozice zaujímají zcela instinktivně. Např. umárdžárí(kočky) je to protažení těla a páteře, u bhudžanga ásany (kobry) zase rozpuštění agrese a emocí, u šašanka ásany (zajíce) uvolnění. Za nejvyšší a „královskou“ ásanu je považována šírša ásana (stoj na hlavě) apadma ásana (lotos).

Ásany působí na svaly, klouby, dech, oběhový, nervový a lymfatický systém, na všechny orgány i žlázy. Ovlivňují rovněž mysl, psychiku a čakry(energetická centra). Jsou to psychosomatická cvičení, která posilují a vyvažují celou nervovou soustavu, a tak harmonizují a stabilizují psychický stav cvičícího. Těmito cviky lze dosáhnout celkového zklidnění, duševního klidu, uvolnění i pocitu vnitřní svobody a míru.